|
|
Vývoj pleistocénního zalednění české části Šumavy (Případová studie z okolí Černého a Čertova jezera)
Vočadlová, Klára ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Kalvoda, Jan (oponent) ; Minár, Jozef (oponent)
Předkládaná studie prezentuje nová fakta o paleoenvironmentálním vývoji severní části Šumavy (okolí karů Černého a Čertova jezera) v období pleistocénního zalednění a v raném holocénu. Hlavními cíli práce je charakterizovat tvary vzniklé působením zalednění na reliéf Šumavy a zjistit, jaké jsou mezi nimi rozdíly; určit, jaké podmínky hrály roli při vzniku zalednění na Šumavě a jakým způsobem ovlivnily výsledné zalednění; na základě proxy dat popsat, jak vypadalo přírodní prostředí v okolí Černého jezera v období deglaciace a v raném holcénu. Práce vychází z vlastních originálních dat získaných geomorfologickým mapováním, morfometrickými analýzami a analýzami proxy dat z vrtu v bočních morénách Černého jezera. Pomocí morfometrických a morfologických charakteristik karů české i bavorské strany Šumavy a jejich porovnáním s ostatními kary Českého masivu, popř. i jiných oblastí světa, byly definovány společné znaky šumavských karů a určena jejich variabilita. Na základě vyhodnocení tvarů karových stěn bylo určeno přehloubení karů, přičemž se ukázalo, že se ve stupni přehloubení karů na Šumavě a ve Vysokých Sudetech odráží odlišná intenzita pleistocénního zalednění obou pohoří. Vznik a charakter zalednění na Šumavě byl ovlivněn kombinací řady faktorů, z nichž však žádný výrazně nedominoval. Na základě...
|
|
| |
|
| |
|
|
Rychlost dekompozice rostlinného opadu v půdách ledovcových jezer na Šumavě
VANĚK, Daniel
Má práce se zabývá studiem vlivu rozdílného chemického složení dominantně se vyskytujících druhů rostlinného opadu v povodí šumavských ledovcových jezer Plešného a Čertova. Hlavním cílem této práce bylo určit jaký je vliv odlišného chemického složení opadů na rychlost mineralizace a uvolňování N v půdách povodí studovaných jezer. Předpokládáme, že složení těchto opadů průkazně ovlivňuje mineralizaci / imobilizaci N. Založen byl čtyř měsíční laboratorní experiment, během něhož byly zvolené druhy rostlinného opadu podrobeny inkubaci při dvou rozdílných teplotách (0 a 10°C). Každé dva týdny byla stanovována rychlost respirace. V počátku, po jednom měsíci a na konci inkubace po 4 měsících byly v jednotlivých opadech provedeny chemické analýzy (celkový obsah C a N; uvolňování NH4+, NO3- a Pox ; obsah fenolických látek).
|
|
| |
host ::
RSS.